Moje tetování:
1.
Rozhodnutí nad kterým jsem přemýšlel poslední roky. Ať už kvůli vlastním pochybám nebo i nepříznivým názorům z rodinné strany. Ale nakonec můj život a moje volba, názory ostatních jsem hodil za hlavu. Pravda že jsem si ale tuhle věc uvědomil až u itsterez na jejím streamu - za to děkuju.
Rozhodně si troufnu říct že tohle bylo zatím jedno z mých nejlepších rozhodnutí které mi už nikdo nevezme. Původ tohoto citátu se často mylně přisuzuje postavě z anime Naruto - Itachimu, což je zažitý nesmysl, Itachi nikdy nic takového neřekl. Tento citát je parafráze básně od Roberta Frosta - The road not taken. Kouzelné je že spousta lidí si při prvním čtení neuvědomí pravidla anglického pravopisu a nepřeloží to správně. Někdy ani napodruhé nebo napotřetí ne. Někdo si řekne: " A proč by si něco takového chtěl mít na sobě ?" No, možná proto že takový prostě jsem.
2.
Další tetování do sbírky. (Asi je to fakt návykové)
Weakness is a choice not an excuse. - netřeba vysvětlovat
1/20 je něco co má obrovský význam pro jednu úžasnou streamerku itsterez a její komunitu. Význam toho čísla by šlo vysvětlit v mnoha směrech. Pro mne má spoustu významů, jeden z mnoha (a dost možná ten nejdůležitější) je ten že nikdy nezapomenu na místo kde mi došlo že je na čase změnit sebe, své myšlení a chování. Dalo by se říct že na tomhle streamu "vzniklo" moje nové já. Někdo řekne že je to bláznovství, že je to nesmysl, blbost a já nevím co ještě. Well, I dont care. Tohle sem prostě já.
Bolest a pocity:
U prvního tetování sem byl hodně nervózní a upřímně se i bál toho jak to bude probíhat. Instrukce od salonu byly ať si sebou vezmu nějaké sušenky a sladké pití a to do sebe hodím těsně před tím a pak tělo tak nevnímá bolest. (obecně při vyšším množství cukru by měla být bolest cítit méně, naopak alkohol jí může velmi snadno znásobit)
Tater byl úplnej pohodář, chvíli se mnou probíral rozvržení - podobu 3 řádků navrhl on a mě se to líbilo (já to původně plánoval na 2 řádky). Proběhly přípravy - oholit část chlupů na ruce, vydezinfikovat, nanést vzor a šlo se na to. V místnosti kde se podle stolů může tetovat několik lidí náraz jsme byli sami. Tater se zeptal co rád poslouchám a když sem řekl že Skillet tak se rozzářil a pustil je tam na plný pecky. Pak skoro nemluvil jen se občas zeptal jestli v pohodě. To jak do mě ta jehla respektive jehly bodaly (nebo spíš řezali jak mi to přišlo) bylo takový že ano cítil sem bolest ale ne zas takovou jakou jsem očekával. Po asi hodině bylo hotovo. Znovu dezinfekce, vyfotit a nalepit přes to ochranou membránu + instrukce jak se starat dál a bylo to.
U druhého tetování už sem věděl do čeho jdu a bylo to o to snazší, jen sem se přistihl jak pomalu usínám když jen ležím a nechávám tatéra dělat na levé ruce. Takže sem tu hodinu a půl strávil na mobilu jak jinak.
Mám určitě v plánu ještě další tetování ale to už si chci kompletně navrhnout sám. Což mi nějakou dobu určitě zabere. A třeba bude časem i inspirace na vícero tetování.
Comments