Koukali jsme přímo na mimozemskou loď a ne jednu. Pod námi v dalším hangáru (odděleným od předchozího vraty co vypadaly jako stěna) stálo několik mimozemských lodí. Jedna vypadal jako kdyby havarovala, další byla evidentně rozebírána na součástky, další byla nepoškozená, počet dalších nešel moc určit v té změti kousků kovu a technologií. "Vidíme všichni to samé?" zeptal se John, nejspíš tomu sám nedokázal uvěřit. "Vidíme Johne, mimozemské lodě." odvětil hacker. "Jdeme dolů." rozhodl John, otevřeli jsme dveře a po schodech sešli dolů. Lodě i hangár byly obrovské a nejspíš ukryté naplno ve skále (to jsem určoval podle podlahy která působila jen jako zarovnaný kámen. "Máme ale jistotu že jsou to lodě mimozemšťanů?" skepticky se ozval voják South. "Jestli to jen není něco co tu Amíci a spol postavili." tuhle jeho myšlenku šlo určitě pochopit, postupovali jsme dál do hangáru k nějakým otevřeným dveřím a místnosti za nimi. "Na tvojí otázku mám odpověď Southe." řekl jsem a hlasl se mi třásl nadšením i strachem. V místnosti byly desítky mimozemšťanů naložených v nádržích, zřejmě piloti těch lodí co jsme viděli. Měli zvláštní tělesnou konstrukcí, tělo se lidskému nemělo v čem podobat, působili více jako hlavonožci, spousty chapadel, hrudník a břicho pokud něco takového vůbec měli nešlo rozpoznat. V některých nádržích byly jen kousky mimozemšťanů, zřejmě pitva. Hacker a South měli co dělat aby se uvnitř skafandru nepozvraceli, mně také nebylo nejlépe a John si prostě sedl na zem. "Nejsme ve vesmíru sami." zašeptal John a na jeho hlase bylo poznat že zadržuje pláč. Já se snažil sebout nešvihnout a raději jsem si také sedl. Moje hlava chtěla puknout, mimozemšťani existují, nejsme sami ve vesmíru, všechna ty pozorování UFO mohla být pravda. Každý konspirační teoretik ba i vědci by tohle přeci vítali s otevřenou náručí ale zároveň nastoupil i strach, co se na téhle základně přesně dělo a proč ? Jaktože o tom nikdo neví a vše je dokonale utajeno? Z myšlenek mě vytrhl divný zvuk, šramot za námi, rychle jsem vstal a otočil se. Proti mně stál jeden z vědců co tu zůstali než přijedeme zpět, neměl helmu a nevypadal dobře. Jeho oči byly úplně bílé, obličej naopak dost rudý, žíly naběhlé až moc a zčernalé, byl od krve a nemluvil jen vydával jakési vrčení. "Co se vám stalo ?" musel jsem zkusit jestli aspoň odpoví, všichni ostatní už stáli na nohou a voják i John mířili na vědce zbraněmi. "Hrrrrrrrrrrr" vyšel z něj jen tento zvuk a v tu chvíli se proti mně vyřítil. Já, John i voják jsme do něj okamžitě každý poslali několik výstřelů, tyhle laserové zbraně měli velkou účinnost. V hrudi vědce zůstaly propálené díry. "A tohle je jako kurva co ? Vesmírnej zombie ?" zakřičel John. "Netuším co to je ale o důvod víc nesundávat si helmu. Přišlo mi to spíš jako nákaza, možná z těch mimozemšťanů?" navrhl jsem. "I kdyby, teď mě o to víc zajímá co se tady sakra dělo." odpověděl John. Postoupili jsme ještě o něco dál a našli velkou pitevnu/laboratoř. Tady došlo k masakru, těla všech co tu zůstali leželi buď přes sebe nebo se jejich kousky váleli všude po pitevně, nebyl to hezký pohled. "Co když se pobleju do tý helmy ?" zeptal se hacker a na hlase bylo poznat že k tomu má velmi blízko. "Tablet na ruce, nouzový symbol a klikni na ikonku zvracejícího smajlíka, oblek ti dá trychtýř a odvede to pryč ale smrad nezmizí takže to zkus podržet." instruoval ho John. South už se skláněl nad těly a koukal na ně. "Jestli tohle udělal ten vědec co jsme ho sundali tak mě mrazí, víte jakou sílu by musel vyvinout aby roztrhal nejen ty obleky ale pak i ty lidi ? To není v lidských silách." konstatoval poté, South už toho taky asi viděl v životě hodně. "Ale kde je North?" zeptal se pak. Já myslel že ho jebnu, dva vojáci, ještě k tomu ze stejné jednotky a říkají si North a South. "Jak víš že tu není ?" zeptal jsem se. "Můj i jeho oblek jsou vystužené, poznal bych zbytky. Nikde nevidím zbraň ani jeho tělo, to bych taky poznal. Zkusíme ještě tamhlety dveře." dořekl South a ukázal na dveře na konci pitevny. Za pitevnou následovalo něco na styl výzkumného vězení. Jednotlivé cely neměly jen mříže ale i tvrzené sklo. Za některými bylo vidět velké stopy zaschlé krve a kdo ví čeho ještě, v některých celách ještě teď ležely zbytky těl (takové malé černé hromádky). Chodbou mezi nimi se táhla krvavá stopa, poměrně čerstvá. "Northe ? Jsi tu ?" zkusil zavolat South do chodby. "Southe ?" ozvalo se z jedné ze zadních cel, neměla dveře. Nakoukli jsme dovnitř, North žil ale byl dost pomlácený, teď bylo vidět že má nějak vyztužený oblek. Na několika místech měl promáčkliny, ty mu museli způsobovat hroznou bolest. Vedle něj ležel jeden vědec, neměl nohu a rána byla ošetřená možná tak ohněm. "Ten vydržel tak hodinu, moc krve pryč." suše konstatoval North, bolest v hlase určitě nepatřila skonu vědce ale jeho fyzické bolesti. "Máme horší problém hoši." pokračoval dál. "Ten vědec, zombií nebo co to bylo ? Mrtvej." odvětil mu South. "Fajn. A toho střelce máte taky ?" odpověděl mu North. "Střelce?" to jsme se zeptali snad všichni naráz. "Chcete mi říct že jste nepotkali toho magora co tu běhá v moderní armádní zbroji se zbraněma který jsou tak o stupeň dál než naše ? To snad ne!" Ve chvíli kdy to dořekl tak k nám dopadl granát.
Comentarios